​ZEMĚ PŮVODU: Rusko
 

 

​DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25.10.2006.

  

 

​POUŽITÍ: lovecký chrt, pes pro dostihy a coursing.



​KLASIFIKACE FCI:   Skupina 10   chrti Sekce 1  dlouhosrstí chrti nebo chrti s praporci Bez zkoušky z výkonu.

  

 

​KRÁTKÝ NÁSTIN HISTORIE: Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I., tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky: Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II, Puškin, Turgeňev. Velký význam mělo založení chovatelské stanice »Peršinskaja ochota« slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valcevem. Od konce 19. století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.



​CELKOVÝ VZHLED: Veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stavbou těla: stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů.Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché. Suché, ale dobře vyvinuté svalstvo,  hlavně na stehnech, avšak nevystupující. Převažující význam má celková harmonie tělesných tvarů a pohybu. 

                     

​DŮLEŽITÉ PROPORCE:

•  U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu zádi, ale může být něco větší.
•  U fen jsou obě výšky stejné.
• Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla.
•  Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky.
•  Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.

​ 

​CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.



 

​HLAVA: suchá, dlouhá, úzká, aristokratická při pohledu shora i ze strany. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce konvexní linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.



​MOZKOVNA:  Lebka: úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá.Stop: velmi málo vyznačen.

 

 

​OBLIČEJOVÁ PARTIE: 

• Nosní houba: velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.
• Hřbetní část čenichu: dlouhá, v celé délce vyplněná, blízko nosní houby lehce klenutá.
• Tlama: od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo ji poněkud přesahuje.

• Pysky: tenké, suché, těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.

 

• Čelisti / zuby: silná spodní čelist. Zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.

• Oči: velké, velmi lehce vystouplé. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Mandlového tvaru, šikmo uložené; nesmí být štěrbinovité.

 

• Uši: malé, tenké, pohyblivé; nasazené nad oční linií vzadu, směřující skoro směrem k šíji, pokud pes není v afektu. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo směřují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou nebo dopředu. Někdy je jedno ucho nebo obě uši vztyčeny jako u koně. 

​KRK: dlouhý, suchý; se strany zploštělý; svalnatý; lehce klenutý; nikdy není nesen vysoko.



 

​TRUP: 

• Kohoutek: není zdůrazněn.
• Hřbet: široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry a zádí tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Nejvyšší bod oblouku leží před středem beder nebo u prvního nebo druhého bederního obratle.

• Bedra: dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.

 

• Záď: dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm.

• Hrudník: v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý, prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu ze strany se tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.

 

• Břicho: dobře vtažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá. 

​OCAS: srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý; při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V přirozeném postoji visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úrovní hřbetu. 
 
HRUDNÍ KONČETINY: hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu zpředu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje.

 

• Plece: lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.

• Nadloktí: mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Úhel ramenního kloubu je zřetelně zdůrazněn.

 

• Lokty: jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla.

• Předloktí: suché, dlouhé; v příčném řezu je oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.

 

• Nadprstí: vzhledem k zemi lehce šikmé.

 

​PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedací kosti, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.

 

• Stehno: dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.

• Holeň a lýtko: dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.

 

• Zadní nadprstí: ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.

 

​TLAPKY: suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.
 

 

​CHODY / POHYB: s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velmi pružný, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.
 

​KŮŽE: vláčná, pružná.
 

 

​OSRSTĚNÍ: hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře, ale nikdy se nejedná o malé pevné kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší), krátká, dobře přiléhající k tělu. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v oblasti zádi tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší. Srst na krku je hustá a bohatá.
 

​BARVA SRSTI: kombinace všech barev kromě modré, hnědé (čokoládové) a jakýchkoliv odstínů těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, »kalhoty« a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.
 

VELIKOST A HMOTNOST:

 

Žádoucí výška v kohoutku:   pro psy:           75 – 85 cm.

                                                       pro feny:          68 – 78 cm.

 

U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost nejvyššího bodu zádi od země, nebo je poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachována typická morfologie plemene.
 

​VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky, zejména:

• Chrup:

       - chybění jednoho zubu PM2. Malé, abnormálně opotřebované zuby.

 

       - na chybějící zuby PM1 a M3 se nebere zřetel.



• Barva:

        - tečkování ve stejném odstínu jako základní zbarvení. 

 

  

ZÁVAŽNÉ VADY:

 

• Celkový zjev:

         - podsaditý vzhled, krátký trup.

 

         - těžké, kulaté kosti.

• Hlava:

         -  jemné tkáně.

 

         -  tupá tlama.

         -  velmi zdůrazněný stop.

 

         - velmi zdůrazněné jařmové oblouky.

         -  nevýrazný týlní hrbolek.

• Chrup:         

        - chybění jednoho zubu PM3, jednoho PM4 v dolní čelisti, jednoho M1 v horní čelisti nebo jednoho M2. Oči:·         hluboko vsazené, žluté nebo světlé, štěrbinovitého tvaru (úzký otvor mezi víčky), viditelná spojivka. Uši:

 

          -  silné, hrubé, se zaoblenými špičkami.

• Krk:

          -  lalok.

 

• Hřbet:

           - propadlý hřbet; u psů rovný hřbet. Záď:·  spáditá záď. Břicho:·  visící, nedostatečně vtažené. 

• Ocas:

 

           - hrubý, v pohybu spadající dolů.

• Hrudní končetiny:

           - úhel u ramenního kloubu příliš otevřený (strmá plec).

 

           - lokty vytočené nebo vtočené.

           - předloktí: kulatého průřezu. Jakékoliv prohnutí nebo odklon předloktí.

 

           - výrazné (kostnaté) klouby.

           - slabé nadprstí.

• Pánevní končetiny:

 

           - úhlení příliš výrazné; příliš malé úhlení (strmý postoj).

           - sudovitý nebo kravský postoj hlezen.
 

• Tlapky:

           - sklon k širokým, kulatým, masitým (silným) tlapkám; kočičí tlapky, ploché tlapky; doširoka roztažené prsty.

 

• Srst:

           - barva: skvrny jiné barvy než je základní barva. 



​VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Chování / charakter (povaha):

            - agresivita nebo bázlivost. 

 

• Chrup:  

            - předkus, podkus, asymetrický zámek skusu (zkřížený skus).

            - chybění jednoho řezáku nebo jednoho špičáku, chybění jednoho z trháků (PM4 v horní čelisti nebo M1 v dolní čelisti), chybění více než 4 zubů jakéhokoliv druhu.

            - chybné postavení jednoho nebo obou špičáků v dolní čelisti tak, že při zavřené tlamě mohou poškodit patro nebo dáseň horní čelisti. 

• Oči:

            - modré (břízové oko) 

 

• Ocas:

            - jako vývrtka, zalomený (srostlé obratle), částečně nebo úplně kupírovaný ocas. 

• Pánevní končetiny:

            - výskyt paspárků (vlčích drápů). 

 

• Barva srsti:

            - hnědá, čokoládově hnědá, modrá. Jedinci, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni. 



​

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.